Antiliino povídkové smetiště

Nechtěla jsem zmást čtenáře Světla na konci světa, takže jsem změnila jména. Ale pokud to chcete vědět, tak Aeni se původně jmenovala Eia, ale Eia je vlastně Karia, a Ola je napůl nová postava a napůl Laina, jelikož se mělo postupně ukázat, že všechny dopisy byly vlastně adresované hrdince, jen pod jiným jménem. Takže když to zjednodušíme, Laina je hrdinka a Karia je Eia, více nemusíte vědět.

Užijte si čtení!

Popravdě, tady se to nějak zamotává a sama ten příběh přestávám chápat, což je asi ten důvod, proč jsem to nedokončila. I tak se mi ale některé části této kapitoly líbí. Užijte si čtení a budu moc ráda za každý upřímný názor!

Užijte si poslední kapitolu plus jeden odstavec gratis.

Užijte si pocit, že Antilia napsala naprostý romantický blábol.

Poslední část této verze, a ještě k tomu nedokončená.

Toto je první a poslední část. Ale je z pohledu ženské postavy, což je u mě nezbvyklé.

První a poslední kapitola, tentokrát z prostředí lesa v er formě a bůhvíproč jsem zase změnila jméno hlavní hrdinky.

Tato ukázka je hned z první kapitoly a zobrazuje zejména námět celého příběhu a reakci hrdiny na dost neuvěřitelný fakt.

Toto je vlastně první věštba od podivného dědka, který postavy při cestě tak trochu doprovází.

Tato ukázka mluví za vše. Kapitoly se mimochodem střídají pravidelně, liché vypráví Jyrki a sudé Taimi.

Ukázka, která vysvětluje vztah hrdinů a vlastně i tak trochu onu kletbu.

Záhadné věštby, nebo spíše doporučení, pokračují, ale ne všichni se jimi hodlají řídit.